Vila

VILA Štvanice –  ojedinělá ostrovní scéna v centru Prahy
Je domovem čtyřech nezávislých divadel: Tygr v tísni, Geisslers Hofcomoedianten, Divadla LETÍ a nově Divadla Bufet.
Nabízí divákům repertoár rozkročený od baroka přes literaturu 20. století až po současnost; od zapomenutých divadelních kuriozit, přes literární adaptace po novou dramatiku. VILA je také místem konání uměleckých workshopů cyklu Ateliéry Viléma Štvaného a koncertů VILA LIVE.

Historie VILY

Klasicistní budova postavená pravděpodobně v roce 1824 byla původně využívána jako restaurační podnik s tanečním sálem. Přestože v 19. století se na ostrově Štvanice nacházely další dvě obdobné restaurace, dnes budova čp. 858 představuje poslední dochovaný příklad této architektury na ostrově. V budově sídlily Kadeřnické a lázeňské služby města hlavního města Prahy, od 90. let 20. století pak společnosti Bonton Music, Artona Home Video, Bonton a. s. Vila byla opakovaně zasažena povodněmi, naposledy v roce 2013.

V září 2013 divadelní soubor Tygr v tísni na tři týdny proměnil vilu v dějiště mystického detektivního románu pražského německého spisovatele Gustava Meyrinka Golem. Od října 2014 zde Tygr v tísni provozuje stálou divadelní scénu spolu s Geisslers Hofcomoedianten a Divadlem LETÍ (od r. 2015). V roce 2019 byla vedle VILY Štvanice otevřena komunitní zahrada Tygr v petrželi.

Budova je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Vila má obdélný půdorys s vystupující rizalitem schodiště. Přízemí je rytmizováno masivními dórskými polosloupy, stojícími mezi okny, které nesou masivní kordonovou římsu krytou šikmou stříškou. Okna přízemí byla rámována slepými arkádami. Vstupy v přízemí mají kamenná ostění, vstup na schodiště je přístupný po několika kamenných stupních s přisazeným kamenným patníkem, o něco menší je i při nároží. Fasáda v patře je hladká, pouze nároží je zvýrazněno bosáží. Okna jsou rámována páskovou šambránou s podokenní římsou nesenou drobnými konzolkami. Střecha je valbová, s několika vikýři. Přízemí je plochostropé, podpírané stlačenými klenebními pasy.

zdroj: Národní památkový ústav